Psát o hezkých věcech je malým východiskem ze smutného světa kolem.

Mal de mer

27. srpna 2011 v 22:40 | Sweethistory |  SLASH POVÍDKY - POIROT
Jen takový větší Poirotovský drabblík:-)
-------------------------------------------------

"Ach, kapitáne Hastingsi, smím se k vám připojit?"
Oslovený mladík se pomalu obrátil za vtíravým ženským hláskem.
"Ta paluba není moje, slečno…" zavrčel a ironicky dodal:
"Nemohu vám v tom tedy nijak zabránit…" Se vzrůstající nevolí pozoroval slečnu Thomasovou, jak se k němu blíží. Opřela se o zábradlí a rozkošnicky se protáhla, Vystavuje tak na obdiv své bujné vnady.
"To je krásný výhled…ach jak já miluji moře…" rukou si přidržovala klobouk a přimhouřenýma očima se zahleděla k obzoru.
"Už abychom vypluli…taky se tak těšíte?"
"Ne."
"Proboha proč ne? Moře, plavba, dobrodružství…láska, romantika…" zavrkala zasněně a vyzývavě se k muži naklonila.
"Žel, pro mě jsou tyto věci neslučitelné…"

"Proboha proč? Máte mořskou nemoc? Jako ten váš podivný přítel?"
Kapitán se jen tajemně usmál.
"Ne, mě moře nevadí."
"Tak v čem je problém? Váš přítel by měl zůstat na břehu."
"To měl. Na loď se vydává jen když je to opravdu nezbytné."
"Nu? Tak on by zůstal na břehu a vy byste cestoval sám…a…"
"Ano a právě to je ten důvod, proč necestuji lodí."
Překvapeně zamrkala.
"Nerozumím…"
"Tomu se ani v nejmenším nedivím, slečno. Abych vás upokojil, musím vám oznámit, že štěkáte u špatného stromu…přeji vám krásnou plavbu a více štěstí." Mrkl na ní Hastings, nasadil si klobouk a odešel do baru.

***

Stál na zádi, opřený o zábradlí a díval se do dálky. Vlhký vítr si pohrával s cípy jeho kabátu a rozverně jimi třepetal.
Přišel jsem k němu, tiše jako myška se za něj postavil a naklonil jsem se nad jeho rameno jak nejtěsněji jsem se jen odvážil, abych nevzbudil pozornost.
"Miláčku-?" špitl jsem mu do ucha.
Leknutím sebou trhl a natočil ke mně hlavu. Byl bílý jako stěna. Teprve teď jsem si všiml jeho roztřesených rukou. Vypadal, že se každou chvíli skácí k zemi.
"Artur…můžeme jít?" zašeptal a sklopil oči na mou hruď. Jako v mrákotách zvedl ruce a jemně položil své dlaně na klopy mého saka, jako by hledal ztracenou oporu.
"Ach, kocourku, proč jsi neodešel? Mohl jsi na mě počkat na břehu…"
Objal jsem jej a odváděl k můstku. Zavěsil se do mého rámě…no, přesněji, zavěsil se na mou paži a zničeně klesl tváří na mé rameno.
"Já už bych tam nedošel, Arture…to moře mě nenávidí…"
"Moře možná, ale já tě zbožňuju…"
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ada Ada | E-mail | Web | 28. srpna 2011 v 9:38 | Reagovat

Rozkošné :) Po dlouhé době zase něco poirotovského :D  Sice to bylo málo, ale jsem ráda, že si se alespoň trochu vrátila ke psaní :) Snad se budu moci propříště těšit na něco většího ;)

2 Sweethistory Sweethistory | E-mail | 28. srpna 2011 v 16:30 | Reagovat

[1]: Ahoj. Moc děkuji. To víš, nejdřív se vrátil zájem a teď po-ma-lu i chuť neco psát...:-D

3 Nolmë Nolmë | 31. srpna 2011 v 19:26 | Reagovat

Ahoj, moc se mi líbí tvůj blog a tvoje povídky :) Doufám, že brzo zase něco přibude :)

4 Sweethistory Sweethistory | E-mail | 31. srpna 2011 v 20:16 | Reagovat

[3]: Děkuji. Také v to doufám...:-D

5 Bea Bea | E-mail | 11. září 2011 v 17:32 | Reagovat

Čt1 mi udělala radost opakováním Poirotovského seriálu, který už nebude, co býval, ale chrań mě bůh, abych si stěžovala. :)

Sweet, tohle je rozkošné. Rozhodně zbožňuju ty "chvíle ze života", skrývání a něžné drobnosti... A ptám se, je dokončena Lagonda? Pokud ne, můžeš mě poctít alespoň nedokončeným torzem? :) Prosím, prosím, smutně koukám.

A doporučím tvé pozornosti, pokud jí unikl, Fantomase v románové podobě, protože to je čistý slash... :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama