Psát o hezkých věcech je malým východiskem ze smutného světa kolem.

Slunce v duši 1

9. července 2009 v 0:22 | sweethistory |  SLASH POVÍDKY - RICHELIEU
A přišlo jaro. Hřejivé paprsky přinutily poslední otálející pupeny vykvést a celá královská zahrada jen zářila různobarevnými květy. Zahradníci měli opět hodně práce, služky pobíhali sem a tam, šlechtici diskutovali pod růžovými baldachýny a dvorní dámy se cudně skrývaly pod slunečníky, aby si udržely svou mléčně bílou pleť. Hlouběji v zahradě se zelenaly stěny labyrintu. Bludiště bylo okázale rozlehlé, leč nízké. Keře rostly pomalu a ztratit se v něm mohly dost dobře jenom děti, které neviděly přes okraj. K dokonalosti tomuto výtvoru ještě několik let scházelo.
Mezi jednotlivými stromky se míhal rudý objekt. Kardinál s podkasaným šatem zmateně pobíhal od záhonu k záhonu a nahlížel za každý keř. Jeho střevíce se bořily do kypré půdy a on co chvíli upadl.
Zpoza bílé sochy Afrodity vykoukl černovlasý šlechtic. S úsměvem se díval na monsignora, který kolem něj před okamžikem bez povšimnutí prošel. Po špičkách se vydal ke kardinálovi. Ten se bezradně rozhlížel a rytíře, který se k němu zezadu kradl, vůbec neslyšel. Rochefort si soustředěně skousl spodní ret, rozpřáhl paže a jako číhající kocour se vrhl na Jeho Eminenci.
Richelieu zasněně pozoroval bílé kvítky, kterými byl keř obsypán. Jeden z nich utrhl a už už jej zvedal k nosu, když jej vyrušilo zavýsknutí. Překvapením rozšířil oči, upustil kvítek a vstal z kamenné lavičky, aby zjistil, co se děle. Zvuk přicházel odkudsi z druhé strany bludiště. Několikrát se rozhlédl, ale přes stromky nic neviděl. Pokrčil tedy rameny a znovu se vrátil k oslavě výtvorů bohyně Flory.

Rochefort, zpitomělý brzkým příchodem jara, nezvážil důkladně celou situaci a roztouženě vyrazil do útoku. Jakmile popadl kardinálův pas a prudce jej k sobě přitáhl, neopomenuv přitom láskyplnými slůvky sluch monsignorův potěšiti, byl překvapen v první řadě lehkostí, se kterou svého miláčka zvedl ze země, v druhé řadě pak nečekaně vysokým jekem, který jej na okamžik téměř ohlušil. Zůstal strnule stát, v rukou zmítajícího se kardinála, který vyděšeně kopal nožkama pár centimetrů nad zemí. Sepnulo mu příliš pozdě. Tohle není Richelieu.
Co dělat? Zvláštní situace. Rochefort se dlouho nerozmýšlel. Jelikož kardinál, kterého stále tiskl v obětí, doposud neviděl jeho tvář, využil voják jediné možnosti, která mu zbývala.
A tak se malý kněz znovu ocitl na zemi, tentokráte však ne vlastní vinou. Zaslechl za sebou jen rychle se vzdalující kroky, ale než se otočil, neznámý byl pryč.
Rochefort vběhl do bludiště. Nad hlavou mu jako siréna zněly šišlavé nadávky:
"Vy loče! Furfante! Snaturato! Okamžitě vyleště! Pronto!"
Nad jejich významem se hrabě odmítal zamýšlet. Rychle se přikrčil a téměř po čtyřech uháněl po krátce střižené trávě hlouběji do labyrintu.
***

Kardinál Mazarin se vztekle rozhlížel. Na jeho opakované výzvy nikdo neodpovídal, což ho popudilo, ne však tolik jako zjevně promyšlený útok, kterému byl před chvílí vystaven. Rozladěn hleděl k labyrintu, do jehož tenat se neodvážil. Jednak proto, že by naň mohl útočník znovu zaútočit a pak také proto, že by z něj nenašel cestu ven, protože byl tuze maličký. Drobný Ital si v momentě uvědomil svou ohroženost a spěšně se vydal k nedalekému altánku. Tam snad najde koho hledá.
Nenašel. Jeho drahý ochránce mu dopřál ještě několik koleček kolem zahrady, než se uráčil vystoupit ze stínu keřů, zavolav:
"Můj milý příteli, tady jsem."
Mazarin se smykem otočil, spráskl ruce a děkuje bohu rozběhl se k ministrovi.
"Pane Richelieu, hledal jšem váš šňad všude. Muším š vámi okamšitě mluviť…někdě jště še opšel…" Mazarin, obíraje mu svými drobnými prstíky lístky ze zad, pokračoval:
"Jde o šyna jedňoho mého dobrého pšítele. Je mladý. Příliš mladý ňa to, aby še rozhodl šprávně…Vaše Eminenče, žapletl še še špatnými liďmi a dostal se do věžení. Proším váš, šňažně váš prosím, využijťe švého vlivu a osvoboďtě ho. Byl bych vám něsmírně žavážán, vážně! Jšem ši jeho neviň-"
"Dobrá, dobrá. Uvidím, co se dá dělat. Co provedl?"
Mazarin se zasmušil. Sklonil hlavu a téměř neslyšně pípl:
"Je hugeňoť, monšiňore…"
Richelieu se zarazil. Konsternovaně se sklonil ke kardinálovi a nevěřícně se otázal:
"Co že je?"
Mazarin jen polkl a zašišlal ještě nezřetelněji:
"Že je hugeňoť." Ministr popadl svého společníka za ramena, otočil jej k sobě čelem a zvedl mu bradu, kterou měl Ital zabořenou hluboko v límečku. Jejich pohledy se střetly.
"Zbláznil jste se, příteli? Proč bych měl osvobozovat zrádce?" Hnědé oči propalovaly Mazarina, který, hledaje slova, rozpačitě zamrkal.
"Já…ťotiš, jeho otěc mi…byl mi velmi blížký a já-" malý kardinál se roztřásl. Začal mrkat, aby zahnal slzy deroucí se mu do očí. Richelieu si jej prohlížel pátravým pohledem.
"Jeho jméno?"
"Andrey Vermer…" špitl kardinál. Ministr spustil ruku a s nepřítomným pohledem odváděl Mazarina k lavičce. Když oba usedli, stranou všech pohledů, Richelieu se naklonil těsně ke kardinálovi.
"Starý Vermer zemřel v boji, když bylo jeho synovi pět měsíců. On sám pak nikdy neopustil Francii, zatímco vy jste do té doby nevytáhl paty z Říma. Proč mi lžete? O co vám jde? Myslel jsem, že si můžeme důvěřovat…" jeho hlas přerušily srdcervoucí vzlyky. Mazarin, oslaben citovým vypětím, byl zlomen. Vzdal se, zabořil obličej do dlaní a usedavě se rozplakal. Richelieu mu ovinul ruku kolem ramen, přitáhl si jej na prsa a mateřsky jej pohladil po hnědých vlasech.
Italové nikdy nepatřili k největším bojovníkům. Uměli tvořit krásu, dokázali jí ocenit a vyzdvihovat. Dokázali milovat jako málokterý národ. Láska pro ně znamenala mnoho. Na bitvy už v jejich srdcích nezbývalo místo.
"Nech-těl…ne…bál jšem- še, že naše pšáte-lství zni-čím…" zakňoural. Zakryl si rukou oči a přitiskl se čelem na kardinálovo rameno. Tomu začalo svítat.
"Takže vy toho mladíka znáte…" pohladil kněze po krku.
První kardinál měl Mazarina velmi rád. Byl mu mnoho let oporou a jedním z mála věrných přátel, které měl. Nepřenesl by přes srdce, aby byl nešťastný.
"Z armády těžko, tedy ode dvora…" dumal dál.
Mladý Vermer byl zatčen před dvěma dny, kdy jej udal jeden ze zatčených. Důkazy skutečně hovořily v jeho vinu. Sám se pak hrdě přiznal a vmetl ministrovi do tváře ty nejhorší nadávky. Nazval jej zrůdou a hrozbou Francie a nakonec na něj i plivl. Kat už si naň brousil meč. Přesto Richelieu spolkl všechnu hořkost, kterou k onomu muži choval.
"Že by láska…příteli můj?" uculil se.
Mazarin prudce zvedl rudý uslzený obličej. Jeho velké modré oči se zaleskly, než je znovu zalil příval slz. Jeho paže pevně obemkly ministrův krk.
"Jšem odpor-ný…"
Richelieu se jen usmál a laskavým hlasem začal konejšit přítele v náručí.
"Ale kdeže, můj milý. Láska se nemusí za nic omlouvat. Láska je dar. A mě se můžete svěřit se vším." Jak mluvil, pomalu přivíral oči a myšlenkami se vracel k rytíři, který jej zrovna takto konejšil velice nedávno. Dech malého kardinála se začínal zklidňovat. Otevřel oči, svěsil ruce do klína, ale dál spočíval tváří na přítelových zvolna se vzdouvajících prsou. Byl zmaten. Bál se jeho reakce, čekal opovržení, opovržení větší, než jaké měl pro sebe sám. Namísto toho ho jemná bílá ruka něžně hladila po tváři.
"A znáte se dlouho?" vyzvídal Richelieu. Zvedl cíp svého límce a otřel Mazarinovi tváře.
"No…to-totiš…já-" zajíkl se.
"Já…se k niš-nišemu neodvášil-" kňukl žalostně a znovu nabíral. Richelieu se zasmál.
"Takže čistá platonická láska…"
"Ťak šistá za-zaše ně…já o něm š-š-šním…a…a"
"Ano, já si to myslel…čisto čistá platonická láska…" rozesmál se ministr. Jemu se to mluvilo. Mazarin zmateně vzhlédl.
"A on o vaší náklonnosti ví?" V ministrovi se probudila nudou ukolébaná zvědavost. Hlavou se mu začalo honit neuvěřitelné množství plánů a každá nová informace tento jeho zápal přikrmovala.
"Sí."
Richelieu zvedl obočí. Že by v sobě jeho malý chráněnec nalezl tolik odvahy a vyznal se ze svých citů?
"Sí. My jšmě špolu mluvili…mnohokráť…a-"
"Jen mluvili?" Tvář kardinála De Richelieu získala výrazu pochybovačného čertíka. Mazarin zrudl ještě víc, bylo-li to při současné barvě jeho tváře vůbec možné.
"Pši mé matce! Pši švaté Katěžině! Pši všech švatých! Já še ho ani neďotkl-" propletl prstíky kardinál a vztáhl paže k nebi. Richelieu je sevřel v dlani a stáhl malou pěstičku na své srdce. Se zasněným povzdechem pokračoval.
"Nu dobrá, dobrá. Já se jen ujišťoval…škoda…ehm, no…zjistím, co se dá dělat." zalhal. Vše už promyslel a nad svým plánem se samolibě pousmál. Malé ručky stáhly jeho hruď. Mazarin, v záchvatu vděčnosti začal koktat a o překot ze sebe chrlil nesrozumitelný vodopád díků.
Richelieu, opírající se bradou o červené solideo malého kardinála, pohladil naposledy hnědé vlasy a napřímil se.
A tak se mocný kardinál definitivně rozhodl přesedlat na kuplířství.
***

"To odmítám! K čertu s vámi! Dělejte si se mnou, co chcete!" plavovlasý mladík rozhodně složil ruce na prsou.Kardinál vztekle udeřil dlaněmi do stolu a vyskočil.
"Vermere! Uvědomuje si vůbec ta tvoje zabedněná palice, že ti dávám poslední šanci? Navíc zcela nezištně! Tak proč-"
"Chci sloužit blahu Francie, ne jejímu otrokáři!"
"Ach tááák…" protáhl ironicky kardinál. Levici si složil na prsa, pravým loktem se o ní zapřel a prsty si podložil bradu. Zadumaně se otočil k oknu.
"Další naivní hrdina, který si svět vymaloval podle názorů dospělých…"
"Intrikujete proti králi. Snažíte se získat moc a ovládat Francii." vychrlil ze sebe voják. Jeho pýcha ale po tomto heroickém výkonu utrpěla značné šrámy. Došlo mu, že si dovolil příliš. Vysoký muž se dál díval z okna na nádvoří. S povzdechem připažil, uhlazuje si šat přešel ke křeslu a pronesl stoicky klidným hlasem.
"Jste tak hloupý, nebo si neuvědomujete, že na tom prvním mi nezáleží a toho zbývajícího jsem již dosáhl?"
Mladík drtil mezi zuby nadávky. Ovládl se však a sklopil mlčky hlavu.
"Sednout!" zavelel kardinál. Vermer se jen s nevolí podřídil.
"Chcete blaho země, kterou miluji a které jsem zasvětil celý svůj život. Taková věc je nad síly jednoho člověka, ale já jsem na dobré cestě. Připouštím, že některé mé zásahy do zaběhlého chodu této země způsobily nemalé pozdvižení-mlčte…a obrátily proti mně silnou linii nepřátel. Jsou to šlechtici, jejichž šlechetnost zmizela spolu s jejich mocí. Ti mi usilují o život. A protože to nedokáží sami, útočí na mě nepřímo lavinou pomluv. Prosím, takové jsou, předpokládám, zdroje vašich názorů…zaslepené a jednostranné. Když se ale kácí les, létají třísky. Ani vy mi nemůžete upřít zásluhy, které mám na rozvoji naší země. Já jí posílil. A stejně jako vy, i já ctím krále jako jediného panovníka. Je nade mnou jako nebe nad zemí a bez jeho vědomí nic nevykonám." Po takto květnatém závěru se malý posluchač ve vedlejší místnosti s ouškem na dveřích neubránil ironickému úsměvu. Vermer jen dál hypnotizoval podlahu. Ale bál se toho, že kardinál rozpoznal totální rozklad jeho argumentů.
"Tedy naposledy! Dávám vám příležitost, posloužit své zemi více, než jako hnojivo! Vstupte do mých služeb a umožním vám důstojnou kariéru. Služba, nebo špalek! Rozhodněte se." Richelieu, nadmutý pýchou, odkráčel ke svému stolu.
Mazarin čekal s ušima našpicovanýma za dveřmi. Vermer mlčel. Kardinál netrpělivě zadupal.
"Pšijmi to! No ťak…"
"Nu tedy dobrá! Vstoupím do vašich služeb." ozvalo se náhle z pracovny. Mazarin se prudce otočil, přikrčil se a udusil radostný výkřik v dlaních. Z jeho srdce spadlo v ten moment tíživé břemeno. Nejraději by se rozeběhl palácem a vykřičel svou radost na všechny strany. Hurá!
Ale po chvíli se zarazil. Debata v sousední místnosti ještě neskončila:
"A…smím-li se zeptat, proč jste mne ušetřil?"
"Na přímluvu přítele, kterého si cením…jinak bych s chutí pozoroval vaší zpupnou hlavu, jak se koulí po dlažbě."
"Koho?"
"Nepřeje si být jmenován."
"Mazarin?" vyjekl vzrušený hlas. Pak zavládlo ticho.
"Kardinál Mazarin, když už, neurvalče…i když nechápu, co na vás vidí…"
Mazarinova tvář opět nabyla barvy nachu.
Když ministr Richelieu uslyšel z místnosti za svými zády tlumené zašuchrání, kousl se do rtu, zvedl obočí a pokračoval.
"Jste ženatý?"
"Ne."
"Máte děvče?"
"Ne."
"Tak to je dobře…" Richelieu se zaklonil a natáhl bradu ke dveřím "…že NEmá děvče…" zopakoval hlasitěji. Mazarin odskočil ode dveří s rukou na ústech. Nastalé ticho ho ale upokojilo a znovu se k nim přiblížil. Chudák, nemohl vidět zuřivou gestikulaci, jíž Richelieu hnal mladíka ke dveřím, prohlašujíc ledabyle:
"Ale kardinál Mazarin tu není…"
Provokativní mlčení. Ital přimhouřil oči.
"Měl byste už jít. S bohem…" uzavřel ministr. S jeho strohým hlasem byl výraz jeho tváře prakticky neslučitelný. Se zvednutým obočím mával rukama a neverbálně Vermerovi přikazoval, aby stiskl kliku. Když na něj ale Vermer jen dál tupě zíral, dal oči v sloup, vymrštil ruce vzhůru, jakoby chtěl podepřít bortící se strop a se zavrčením se těžce zvedl od stolu. Po špičkách došel k vojákovi, popadl jej za rukáv a cosi mu pošeptal. Následně demonstrativně obrátil vojákovu tvář ke dveřím, na které ukázal prstem. Vermerův úsměv kardinálovi potvrdil, že je vše jasno. Přidal navíc zdarma pohlavek, který ale zpitomělý mladík přijal bez reptání.
Odsuzuje chlapcovu nedovtipnost, odťapkal kardinál ke dveřím, sám se hlasitě vyprovodil, pozdravil se a práskl dveřmi. Zvědavost jej ale svázala natolik pevně, že neodešel. Nepozorovaně vklouzl za paraván.
Odtud viděl Mazarina, jak vypadl ze dveří přímo do náruče mladíka. Richelieu zaplesal. Když jej pak Vermer láskyplně postavil a položil mu ruku na rameno, jeho srdce pookřálo. Byl dojat. Když se za nimi zavřely dveře, rozhořčeně nakopl dřevěnou nohu zástěny. Byl vzteky bez sebe.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

Zobrazit vše (110)
Zobrazit starší komentáře

101 MelsVef MelsVef | E-mail | Web | 18. října 2017 v 20:44 | Reagovat

cialis come usarlo

      <a href=http://cialisdfr.com/>cialis cheap</a>

    <a href="http://cialisdfr.com/">order cialis online</a>

    donde comprar cialis barato

102 MelsVef MelsVef | E-mail | Web | 18. října 2017 v 21:54 | Reagovat

cialis hinta

      <a href=http://cialisdfr.com/>cialis online</a>

    <a href="http://cialisdfr.com/">generic cialis</a>

    ventas de los cialis

103 MelsVef MelsVef | E-mail | Web | 19. října 2017 v 13:27 | Reagovat

cialis 20 mg preis

      <a href=http://cialisdfr.com/>order cialis online</a>

    <a href="http://cialisdfr.com/">cialis cheap</a>

    dosage cialis 36

104 SashaVef SashaVef | E-mail | Web | 19. října 2017 v 17:49 | Reagovat

buy viagra online best price,

      <a href=http://cheapviagracanada55.com/>buy viagra</a>

    <a href="http://cheapviagracanada55.com/">viagra cheap</a>

    what is cost of viagra

105 TanyaVef TanyaVef | E-mail | Web | 20. října 2017 v 13:08 | Reagovat

half dosage viagra

      <a href=http://viagralkd.com/>buying viagra online</a>

    <a href="http://viagralkd.com/">order viagra online</a>

    compri non viagra generico

106 GeorgeVef GeorgeVef | E-mail | Web | 20. října 2017 v 20:01 | Reagovat

viagra sales in south korea

      <a href=http://viagralesf.com/>generic viagra</a>

    <a href="http://viagralesf.com/">viagra without prescription</a>

    link for you cheapest viagra

107 AdamVef AdamVef | E-mail | Web | 22. října 2017 v 6:38 | Reagovat

pastillas de cialis baratas

      <a href=http://cialisbuygfs.com/>cialis online</a>

    <a href="http://cialisbuygfs.com/">buy cialis</a>

    cialis de la compra

108 OligaVef OligaVef | E-mail | Web | 23. října 2017 v 16:42 | Reagovat

viagra samples free generic

      <a href=http://buyviagrafds.com/>generic viagra</a>

    <a href="http://buyviagrafds.com/">viagra for sale</a>

    viagra script

109 ZakharVef ZakharVef | E-mail | Web | 24. října 2017 v 6:14 | Reagovat

viagra francais

      <a href=http://viagracheapois.com/>how to buy viagra</a>

    <a href="http://viagracheapois.com/">viagra no prescription</a>

    online prescriptions viagra

110 VidmanVef VidmanVef | E-mail | Web | 25. října 2017 v 15:17 | Reagovat

acheter cialis dapoxetine

      <a href=http://cialisknz.com/>cialis canada</a>

    <a href="http://cialisknz.com/">cialis</a>

    cialis generika serios kaufen

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama